Systém hodnot
Ilegální off-road je jedním z mnoha příznaků ztráty souvislostí a všeobecného zaostávání společnosti za svými ideály. Naplno se v něm uplatňuje přímočaré dobývání zisku (zde emocinálního) i zakořeněný zvyk poměřovat vlastní jednání chybami druhých, ne principy, které jsou pro dlouhodobé fungování společnosti zásadní. Motoristé jsou jako občané své země pravidelně konfrontováni s poznáním, že dodržování pravidel je méně účelné než schopnost je obejít. Neúcta k autoritě přetrvává z totalitních režimů a (samozřejmě) zejména v mladé generaci vzbuzuje sympatie, i když skutečnou autoritou tu není zákon nebo stát, ale etika a vlastní svědomí. Iluze neomezených individuálních práv snižuje schopnost a potřebu poměřovat osobní nároky jejich dopady. S novými produkty a aktivitami vznikají nová morální dilemata, jejichž řešení je nad síly mnoha jedinců. V širším kontextu pachatelé nejsou jenom viníky, ale i oběťmi společenského klimatu, které ovšem také jejich přičiněním dále hrubne.
Vztah ke krajině
Vztah k přírodě jako ke zdroji energie a prostoru pro podnikání a zábavu také není specifikem off-road komunity. Není divu, že jeho příznivci vášnivě argumentují příklady závažnějšího vykořisťování přírody jinými zájmovými skupinami. Ilegální off-road je přitom produktem stejné mentality. Jezdci si nárokují prospěch a necítí (vždy) potřebu ohlížet se na škody, kterým už často ani nerozumějí.
Motorizace společnosti
Klíčová je všudypřítomnost motorových vozidel a význam, jaký mají nebo jaký se jim přikládá. Autem se jezdí do školky, do práce i na obhlídku revíru, ani horská túra na čtyřkolce se tedy nemusí zdát absurdní.
Přitažlivost motorismu
Motorismus je ideální formou mužského adrenalinového hospodářství. Uspokojuje řadu instinktů a tužeb — po volnosti a rychlosti, po vzrušení (z jízdy, ilegality), sebeprezentaci (před komunitou, oponenty, partnery), dobývání (rekordů, míst), potřebě ovládat a řídit (poslušný stroj, technologii), a to s maximálním fyzickým požitkem a relativně malou námahou. Emocionální zisky poskytované jízdou jsou triviální a tedy objektivně velmi těžko odolatelné. Motoristé se často dovolávají pochopení pro “kouzlo off-roadu”, přitom společenská (politická) tolerance k ilegálním projevům off-roadu je už tak větší než tolerance k jiným formám nežádoucího chování.
Motorismus jako byznys
Vliv subjektů podnikajících tak či onak s motorizací společnosti je zásadní. Srovnáme-li prostředky vynakládané na propagaci konkrétního, autentického motorismu s prostředky na abstraktní etickou nebo environmentální výchovu, dojdeme k poměru sil, které formují myšlení populace.
Statusová symbolika a marketing
Automobily a motocykly, prostředky sloužící k přepravě osob z jednoho místa na druhé, jsou jedním z hlavních statusových symbolů. V našem případě je vlastnictví a užívání motocyklu nebo čtyřkolky hlasitým vyjádřením individuality neohroženého muže, který se potýká s rizikem, fyzickým odříkáním, stanovuje si vlastní pravidla a neskládá se před reakcí okolí. Toho čile využívá marketing, který dále modeluje žádoucí spotřební chování a pěstuje v disponovaných jedincích iluzi svébytného životního stylu.
Kupní síla
Vzrostl počet osob, které si mohou terénní stroj dovolit. S počtem strojů roste počet vzorů, což podněcuje další zájemce o zapůjčení nebo vlastnictví stroje.
Místo pro off-road
V souvislosti s restitucemi, pozemkovými úpravami a novými pravomocemi obcí došlo k rušení některých legálně provozovaných motokrosových areálů. Řada jich byla zachována a nové vznikly. Jízda v areálech však čtyřkolkáře a příznivce endura neuspokojuje. Neexistují enduro parky, tj. území nebo trasy určené pro terénná vyjížďky, kterým chybí místo i tradice.
Výklad zákona
Několik právních názorů, které v off-road komunitě kolují, přirozený sklon k přijímání výhodnějších řešení a nízká úroveň právního vědomí vytvořily nepřehlednou směs neznalosti, špatného výkladu a ignorace zákona. Motoristická veřejnost často mylně, ale přesvědčeně naplňuje princip “co není zakázáno, je povoleno”, pokud se rovnou neuchyluje k principu “kdo uteče, vyhraje”.
Restrikce
Dopadení a usvědčení pachatelů je z podstaty věci náročné. Sebevědomí pachatelů je dokladem relativního bezpečí, v jakém mohou svou aktivitu provozovat. Situace se však díky spolupráci (tlaku) poškozených na Policii ČR začíná měnit, preventivních a restriktivních akcí přibývá. Jsou důležitým signálem o změně podmínek.
Reakce státu
Až dosud bylo možno sledovat minimální snahu státu problém systémově řešit. V poslední době zaznamenáváme užitečné iniciativy na úrovni ministerstev nebo AOPK. Další vývoj při aktuálním politickém rozložení není ve vztahu k etickým a environmentálním tématům jasný, šance na lepší ochranu soukromého majetku ale existuje.
Média
Média monitorující incidenty ilegálních motoristů opakovaně připomínají, často ale zveličují neschopnost policie zakročit, čímž je utvrzují v pocitech výlučnosti a nedostižnosti. Chybí analýza a osvěta.
Veřejné mínění
Česká občanská kultura nemá sílu působit hrozbou skandalizace tak, jak je tomu ve vyspělých demokraciích. Veřejné mínění zastupuje vzrůstající obranná aktivita vlastníků, obcí a státu a její mediální odraz.
